Mentalismus

Mentalismus

Když se řekne mentalismus, nejspíše se většině vybaví smyslný blonďáček s kučerami, který tak bravurně před lety ztvárnil Mentalistu, hlavního hrdinu ve stejnojmenném seriálu. Nutno také říct, že dříve než se Simon Baker v této roli objevil, u nás o nějakém mentalismu tušil jen málokdo. Dnes si tento pojem lidé spojují alespoň s tímto sexy mužem.

Co je tedy mentalismus?

Oficiálně je mentalismus sice podoborem kouzelnictví, avšak mentalisté svých úžasných výsledků dosahují bez toho, aby k tomu užívali nějaké triky anebo podvody. Nepotřebují k tomu mít dokonce ani šikovné a hbité ruce. Mentalisté musí být velice chytří a hlavně znalí psychologie. Mentalismus totiž funguje na psychologických principech a mimo ní pak užívá ještě i hypnózu, sugesci, jasnovidectví, telekinezi, psychokinezi anebo také čtení myšlenek.

Důležitou znalostí, kterou musí mentalisté také ovládat je řeč těla.

 Kdo může být mentalista?

Kromě toho všeho, proto, aby mentalista mohl vykonávat svou práci, je zapotřebí, aby měl vyšší mentální schopnosti, byl charismatický a zkušený a rovněž musí vědět, co dělá, aby mu diváci uvěřili. Lidé si skutečně musí myslet, že má skoro nadpřirozené schopnosti, když toho dokáže tolik odhalit. A ano, musí si také všímat i těch nejmenších detailů a musí umět luštit i různé šifry. Mentalisté dokáží nejen zaujmout vaši pozornost, ale dokáží pobavit úplně kohokoliv.

 Historie mentalismu

Mentalismus ve spojení s kouzelnictvím to jsou obvykle spiritualisté a vyvolávači duchů, kteří se objevovali již v 19. století. Pravdou však je, že jeden z prvních záznamů o mentalismu pochází dokonce z roku 1572. Mentalismus tehdy užíval již jeden z prvních kouzelníků Girolamo Scott. Dnes se kouzlení a mentalismus již povětšinou nesměšuje.

Léčivé bylinky podle znamení

To, že bylinky umí s člověkem hotové divy, není nic nového. Léčba bylinami patří k těm nejstarším na světě. Užívaly je přitom kultury napříč celou zeměkoulí. Vedle obkladů a mastí patří k nejčastější formě užívání popíjení čajů, tedy odvarů z bylinek.

Imaginární přítel

Dlouhou dobu byli imaginární kamarádi považováni za něco nenormálního a tedy špatného. Šlo o tabu, za které se každý styděl, nahlas o něm nemluvil a rodinní příslušníci se snažili kamarádů všemožnými způsoby zbavit. Mnoho lidí i dětí kvůli tomu skončilo na lavičkách čekáren psychologů a psychiatrů a přitom je to zcela běžné. Podle posledních výzkumů jsou dokonce i užiteční.

Arrivismus

Arrivismus v sobě neskrývá nic jiného než vampirismus. S nadšením pro upíry, to však má co do činění skutečně pramálo. Jde o práci s energií, ať už vědomě, nebo nevědomě. S vampíry to má společného pouze to, že stejně jako upíři sáli krev, tito lidé sají energii. Energii si berou bez zájmu o to, jestli jim ji chcete poskytnout vědomě a dobrovolně anebo nikoliv. Ano, řeč je o energetických upírech, kteří rádi manipulují.

Perfekcionismus je nebezpečný

V poslední době jsme hnáni okolím k dokonalosti. I ta sebemenší chybička je nepřípustná. Jde o noční můru obrovských rozměrů. Znáte to? Nakazili jste se a i vás sžírá ta sebezničující touha po perfekcionismu? Tak to jste v pekle. Jaký paradox, když jste toužili po přesném opaku.