Imaginární přítel
Dlouhou dobu byli imaginární kamarádi považováni za něco nenormálního a tedy špatného. Šlo o tabu, za které se každý styděl, nahlas o něm nemluvil a rodinní příslušníci se snažili kamarádů všemožnými způsoby zbavit. Mnoho lidí i dětí kvůli tomu skončilo na lavičkách čekáren psychologů a psychiatrů a přitom je to zcela běžné. Podle posledních výzkumů jsou dokonce i užiteční.
Imaginárního kamaráda má dokonce až 60% dětí. Nejčastěji se objevují mezi 3-5 lety věku dítěte. V domácnosti spolu s vámi vydrží i celé měsíce. Nejde však o nic špatného, protože tento kamarád podporuje kreativitu, pomáhá se sociálním začleněním dětí, zlepšuje jejich komunikaci i empatii a objevuje se ponejvíce u společenských dětí, které mají okolo sebe rádi lidi. Imaginárního kamaráda proto rozhodně svým dětem nevymlouvejte, ani nezakazujte. Pošlapali byste jejich sebevědomí a ztratili jejich důvěru.
Jak se tedy chovat, když zjistíte, že vaše dítě má imaginárního přítele?
Imaginární přítel může mít různou podobu. Může jít o holčičku nebo chlapečka, pohádkovou postavičku, oživlého plyšáka nebo jinou hračku, zvíře či zcela smyšlenou postavu. Pokud se takový kamarád objeví, místo trapného mlčení se zkuste zapojit do debaty a podpořte představivost svého potomka. Kromě fantazie se mu tímto povídáním rozšíří mimo jiné i slovní zásoba. V žádném případě smyšleného kamaráda nezesměšňujte. Imaginární kamarád má velmi důležitou roli v životě dítěte. Jestliže mu tedy nechcete ublížit, respektujte ho. Korigujte pouze to když začne mluvit jeho marťanskou řečí, začne třeba štěkat anebo jej začne užívat ke svalování viny za své prohřešky.
Víte, že imaginární kamarád je skvělý prostředník? Jeho prostřednictvím totiž můžete vysledovat to, co by vám rádo dítě řeklo, ale neví, jak na to.
I když většina imaginárních kamarádů nakonec sama zmizí během prvních let školní docházky, nepředstavují nic nenormálního ani tehdy, když se objeví v době puberty. Naopak, prokázalo se, že je mají dospívající s lepšími zvládacími mechanismy (vymyšlený kamarád jim pomůže lépe zvládnout pubertu).
Na co si dát pozor?
Imaginárního přítele se není zapotřebí bát. Zbystřit byste měli teprve až tehdy, když imaginární kamarád přestane být vědomou hrou a dotyčný má problém rozlišit fantazii od reality. Pozor byste měli dát i na to, jestli hra na imaginárního kamaráda nezabere příliš velký prostor a také i tehdy, když jej začne obtěžovat anebo se stane agresivním.