Tajemství tří králů
Konec vánočních svátků je u nás spojen s dnem 6. 1., je to takzvaně den Tří králů, jinde je však tento den spojen teprve s jejich skutečným začátkem, tedy dnem, kdy se rozdávají dárky. Víte však, kdo ve skutečnosti tito tři chlapíci byli? Jejich původ je tak trochu opředen tajemstvím…
Tradiční pojetí Třech Králů
Kašpar, Melichar a Baltazar jsou 3 legendární králové, kteří vstoupili do povědomí nejen věřících, ale i těch nevěřících. Údajně měli 6. 1. navštívit čerstvě narozeného Ježíše a přinést mu dary - kadidlo, zlato a myrhu. Tento den k nám dnes chodí ve jménu Tří králů koledníci, abychom jim přispěli do charitativních kasiček. Skutečnost však byla nejspíše zcela jiná.
Jak tomu bylo s třemi králi doopravdy?
První zmínka o nich je v Matoušově evangeliu. V reálu se však do Bible dostali nejspíše omylem, protože tito králové rozhodně nebyli Židové, ale cizinci, pravděpodobně Peršané nebo Babyloňané, kteří putovali a hledali Betlémskou hvězdu ze zcela jiných důvodů, a to astronomických a astrologických. Jak je známo, byli to právě Babyloňané, kteří dali základ světové astronomii i astrologii. Jelikož si zdejší lid nedokázal poradit s jejich znalostmi a vzdělaností, byli označeni za mudrce. Ve skutečnosti to nakonec nebyli ani králové. No, kdo by to jen řekl.
A jak vznikla legenda?
Za všechno může nejspíše špatný výklad řeckého slova magoi, který neznamená mudrc, ale hvězdopravec. Navíc o třech mudrcích se vůbec poprvé zmiňuje až církevní spisovatel Órigenés na počátku třetího století. Navíc jména Kašpar, Melichar a Baltazar se pak objevují až v období okolo roku 700. Jde tedy o zjevnou báchorku, na kterou se s postupem času nabalovaly další a další smyšlené informace. Pointa Kašpara, Melichara a Baltazara spočívá v písmenech KMB, tedy Christus mansoinem benedicat, čili “Kristus ať požehná příbytku”. Význam této však byl časem zapomenut. To, že tito králové ve skutečnosti nikdy neexistovali dokazuje i fakt, že nebyli nikdy svatořečeni.