Zelené děti z Woolpitu
Jednou z největších záhad světa, která do dnešních dnů nebyla vysvětlena je objevení dvou malých dětí na okraji jedné malé anglické vesničky zvané Woolpit. Stalo se tomu ve dvanáctém století a nejzajímavější na této záhadě je to, že měly zelenou kůži, oblečení z neznámého materiálu a mluvily jazykem, který nikdo neznal.
Stalo se tomu v roce 1173, kde asi 10 kilometrů od obce místní našli sedět hocha a holčičku zelené barvy. 8 století po události tuto záhadu stále ještě nikdo nerozluštil. Zaznamenána je v místní kronice kronikářem Williamem z Neuburghu a opatem Ralphem z Coggeshallu.
Příběh zelených dětí
Dětí se tehdy ujal Richard de Caine. Děti prý zpočátku nechtěly jíst nic jiného než zelené fazole. Bohužel chlapec nevypadal příliš zdravě a po křtu zemřel. Dívka však přežila. Postupně začala přijímat i jinou potravu a její kůže postupně přestala být zelená. Dokonce se naučila i anglicky. Pak však začala vyprávět svůj příběh, který místní velice vyděsil, prý pochází z místa, tzv. svatého Martina, kde slunce nikdy nesvítí a vše je zelené. Prý se spolu s chlapcem ztratily, když šly s dobytkem na pastvu. Uslyšely prý tehdy hlasitý zvuk zvonů a náhle se objevily na polích u Woolpitu. Jak se na pole dostala, si nepamatovala.
Největší záhadou je zelená nemoc
Spekulací ohledně zelené barvy kůže je celá řada. Jedna z nich hovoří o chudokrevnosti a ta další pak o legendě, kdy prý šlo o zámožné sirotky, kterých se chtěl zbavit zámožný poručník, hrabě z Norfolku. Chtěl je otrávit arzénem a nechal je napospas v lese nedaleko Woolpitu. Otrava arzénem prý způsobuje nemoc zvanou chloróza, jež je doprovázena zeleným zbarvením kůže. Jde však o nepotvrzenou spekulaci, protože to stále nevysvětluje tu skutečnost, že mluvily jiným jazykem. Jisté spekulace tvrdí, že jsou z neznámé planety. Badatelé jsou tomu nakloněni i proto, že v dobových zápisech našli v únoru 1173 zápis, že se na nebi míhala různě zbarvená ohnivá světla, které neuměli nikam zařadit. Astronomové však namítli, že šlo nejspíš o polární záři, která v té době mohla být viditelná i v místech, kde to není obvyklé. Jednou z hypotéz je i to, že by šlo o děti, které žily prve pod zemí.
Dívka, která přežila, přijala jméno Agnes a když dospěla, provdala se za šlechtice Richarda Barre ze sousedního hrabství Norfolk. Je tedy víc než pravděpodobné, že její potomci zde nejspíš žijí až do dnešních dnů.